Putin by se popadal za břicho, kdybychom sankce proti Rusku přijímali kvalifikovanou většinou

Ondřej Krutílek | 14. prosince 2023

Jakákoliv změna motivovaná jen tím, že nám v Maďarsku zrovna sedí Viktor Orbán, čímž ho vůbec nehájím, k ničemu dobrému nepovede, říká Ondřej Kutílek (ODS), poradce premiéra a analytik evropské legislativy. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovoří zejména o důvodech, pro které je potřeba udržet si v EU v určitých oblastech právo veta a proč nyní nemá smysl nad změnami způsobu rozhodování přemýšlet. Zároveň komentuje koalici SPOLU pro nadcházející volby do Evropského parlamentu, ve kterých bude kandidovat za občanské demokraty.

Vy jste zastáncem práva veta při rozhodování v EU. Jaké důsledky by podle vás mělo jeho zrušení?

Celou debatu o reformě EU bych nestavěl na tom, zda právo veta ano, nebo ne. Protože právo veta už se uplatňuje jen v několika málo oblastech a tam, kde je, nechť zůstane. Kdybychom ho zrušili, byla by například zahraniční politika EU navenek mnohem slabší, protože bychom tím vlastně ukazovali, že se nedokážeme dohodnout a stát si za svým. Myslím si, že kdybychom například sankce proti Rusku přijímali kvalifikovanou většinou, Vladimir Putin by se v Kremlu popadal za břicho.

Oblasti, ve kterých se rozhoduje kvalifikovanou většinou, převažují. Snižuje to tedy podle vás jednotné působení společenství?

Většinově se rozhoduje primárně ve vnitřních politikách týkajících se například rozvoje společného trhu. Tam je to pochopitelné. Kdyby se hlasovalo jednomyslně, jako se to dělo v minulosti, nikdy bychom žádný vnitřní trh neměli.

Myslím, že tak, jak je to nastaveno nyní, je to v pořádku. EU je funkční a nemá smysl přemýšlet nad tím, že bychom ji měli, pokud jde o způsob rozhodování, nějak měnit. V tuto chvíli, kdy máme jednu válku na Ukrajině a druhou v Izraeli, nemáme komfort, který jsme měli na začátku milénia, kdy jsme se mohli zaobírat sami sebou. Musíme řešit řadu jiných problémů. Ostatně i covid ukázal, že unie má kompetencí více než dost a není potřeba jí jich dávat víc.

Návrh ústavního výboru, který doporučuje změny v zakládacích smlouvách EU, europoslanci nedávno přijali…

Teď bude záležet na členských státech, zda budou souhlasit s tím, aby k revizi reálně došlo. Podnět europoslanců mohou vzít v potaz, ale také nemusí. To, že na tyto změny tlačí Evropský parlament, není nic nového – z jakékoliv změny smluv vyšel vždy posílen.

A jak to tedy podle vás ze strany členských států dopadne?

Když bylo Česko předsednickou zemí, jednotlivé státy měly vyplňovat podrobné dotazníky o tom, jak by si změnu smluv představovaly. Dříve se o tom mluvilo v souvislosti s Konferencí o budoucnosti Evropy. Státy ale s ničím konkrétním nepřišly a nebyly schopny ani ukázat vůli, kudy by se to celé mělo ubírat.

Myslím tedy, že se máme bavit hlavně o tom, jak učinit EU funkční i po potenciálním rozšíření, ať už o Ukrajinu nebo státy západního Balkánu, ale základní pravidla hry by se měnit neměla. Myslím si, že případnou reformu členské státy budou směřovat tímto směrem.

A co byste tedy řekl na nedávné prohlášení prezidenta Pavla, který hovořil o tom, že by se měla začít vést debata o tom, ve kterých oblastech by právo veta mělo a nemělo být?

Přiznám se, že tomu moc nerozumím. Pan prezident to později dementoval, že chtěl, aby se vedla debata, ale že nijak nepředjímal, jak by měla dopadnout.

Při vší úctě si myslím, že pan prezident Pavel není kovaný v tom, jak EU funguje. Kdyby ji znal tak, jak ji znají ti, kteří v ní působí, něco takového by neřekl. K tomu, aby byla EU funkční a aby v ní členské státy mohly vzájemně dobře spolupracovat, nám rušení práva veta nepomůže. I pan prezident sám přiznal, že například v NATO se z dobrých důvodů jednomyslnost v řadě rozhodování drží.

Konec práva veta by podle vás v praxi znamenal, že by zahraniční politiku určovalo Německo a Francie. Jak by to tedy vypadalo a k čemu by to směřovalo?

Jsou to dva nejsilnější hráči v EU a už nemají balancéra v podobě Velké Británie, proto si nemyslím, že by to přineslo něco dobrého. Jak francouzská, tak německá zahraniční politika jsou totiž dosti odlišné, i když s válkou na Ukrajině například Německo ve své zahraniční politice učinilo dost změn oproti tomu, jak se chovalo doposud.

Tím, že máme jednomyslnost, víme, že se musíme dohodnout všichni. To je hodnota, kterou bychom prostě neměli dávat všanc, protože navenek je jednota velmi důležitá.

Takže je to podle vás lepší i za tu cenu, že jeden stát vlastně může „vydírat“ ostatní, jak se například v poslední době tvrdí o Viktoru Orbánovi a Maďarsku?

Podívejte se na změny unijních smluv jako na změny ústavy v jakémkoli členském státě. Ty se nedělají s ohledem na to, kdo je aktuálně ve funkci. Musí být funkční dlouhodobě a neměnit se příliš často. Jakákoliv změna motivovaná jen tím, že nám v Maďarsku zrovna sedí Viktor Orbán, čímž ho vůbec nehájím, k ničemu dobrému nepovede.

Jste nominantem na kandidátku ODS pro eurovolby. S jakými evropskými tématy na kandidátku míříte?

To je předčasné. V tuto chvíli se každopádně věnuji problematice výboru pro životní prostředí (ENVI), okrajově také výboru pro průmysl (ITRE) nebo výboru pro vnitřní trh (IMCO). To jsou pro mě relevantní domény, ty, ve kterých se rozhoduje o každodenním fungování EU. Je pro mě klíčové, abych se mohl věnovat věcem, které mají praktický dopad, a ovlivňoval je ve prospěch občanů České republiky. Nyní to dělám z pozice šéfa kanceláře Alexandra Vondry, a pokud budu mít možnost to dělat jako europoslanec, bude to ještě efektivnější.

Jste spokojen s koalicí SPOLU?

I přes prvotní váhání jsem přesvědčen o tom, že SPOLU do evropských voleb dává smysl. Ukazuje, že jsme schopni se shodnout na základních programových bodech, jejichž svorníkem je, že jsme prozápadní a proevropští. Zároveň jsme také kompetentní. Všechny tři strany už v europarlamentu mají své zástupce, kteří tam pracují, nepotřebují se rozhlížet a vědí, co a jak dělat, aby to přinášelo výsledky. To si myslím, že řada našich politických soupeřů nemá, a často se na to zapomíná.

Vedla se debata o tom, že by ODS mohla přestoupit do lidovecké frakce, kde je KDU-ČSL i TOP 09. Co si o tom myslíte? Souhlasíte s tím, že ODS zůstává v ECR?

Podívejte se, já se na to dívám čistě z praktického hlediska. Když můžete jednotlivé legislativní návrhy pokrývat ze dvou frakcí, čili z lidovecké a z konzervativní, máte větší možnost je ovlivňovat. Kdyby byli všichni čeští europoslanci ze SPOLU v EPP, při vyjednávání by měli jednoho zpravodaje nebo jednoho stínového zpravodaje. Takto tam mohou mít vždy dva lidi a to je podle mého soudu dobře. Můžeme si rozdělovat práci. Není proto žádný důvod, aby ODS musela vstoupit do EPP nebo naopak. Nota bene i v českém parlamentu mají jednotlivé strany koalice SPOLU vlastní poslanecké kluby.

Vyšlo na forum24.cz.




sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin