Texty

články, glosy, eseje, analýzy a další texty

Ondřej Krutílek: Horkovod z Dukovan do Brna není jen další potrubí v zemi. Jedná se o projekt evropského významu

Přípravné práce výstavby horkovodu z Dukovan do Brna vstupují do další fáze. Společnost Teplárny Brno, která je hlavním investorem projektu, již podepsala smlouvy s ČEZ a jedná se starosty obcí na jižní Moravě a Vysočině o využití horkovodu. Do týmu ambasadorů rovněž přibrala dalšího člena, analytika legislativy EU Ondřeje Krutílka. Jeho specializací je politika životního prostředí, věnuje se ale i otázkám vnitřního trhu nebo hospodářské a měnové unie. Jak se podle něj projekt horkovodu vyvíjí? Co si o horkovodu myslí v Evropské unii a získá projekt potřebné peníze z dotací? Nejen na to jsme se ptali právě Ondřeje Krutílka. 

Jste novým ambasadorem projektu horkovodu. Co konkrétně budete mít na starosti? 

Předně nejde o žádnou exekutivní funkci, nemůžu a nesmím tudíž rozhodovat o dílčích parametrech přípravné ani realizační fáze výstavby horkovodu. Role ambasadorů je výhradně poradní. Každý ze své odborné pozice a na základě oborových zkušeností nezávisle posoudí, zda se projekt ubírá správným směrem, a pokud bychom měli pochybnosti nebo chtěli přidat nějaké zlepšení, rádi svá stanoviska sdělíme vedení společnosti Teplárny Brno, která je investorem výstavby horkovodu. Mým úkolem je sledovat vývoj v oblasti evropské legislativy a souvisejících návrhů, které by mohly ovlivnit výstavbu horkovodu. Za své si beru samozřejmě také reprezentaci projektu v Bruselu.

Když zmiňujete Brusel, bude mít projekt podporu také ze strany evropských politiků? 

Debaty o parametrech projektu horkovodu z Dukovan do Brna se mezi českou stranou a zástupci Evropské komise vedou delší dobu, a to v několika rovinách. Horkovod totiž zapadá do kontextu širších diskuzí o přeměně energetické koncepce Evropské unie. Jednou z debat, a možná nejdůležitější ze všech, je budoucnost jádra v Evropě. Letos v březnu se v Bruselu konal „jaderný summit“ a právě na něm měli politici říci, zda s využitím jádra počítají i v budoucnu, zda se stane součástí cesty k uhlíkové neutralitě. Výsledkem bylo, že státy podporující využití jaderné energetiky, kam patří i Česko, mají pádnější argumenty pro její podporu. A protože teplo z plánovaného horkovodu vyrobí jaderná elektrárna Dukovany, očekáváme, že projekt evropští politici posoudí kladně a v širších souvislostech.

Má výstavba horkovodu šanci, aby se všechno stihlo včas a podle stanovených kritérií?

Podle toho, jak Teplárny Brno postupují, troufám si říci, že ano. Nikdo pochopitelně nemůže přesně určit, co se stane, jestli se nějakým vnějším vlivem nezpozdí například tendr na konkrétní práce a podobně. Přeci jen se jedná o technicky velmi náročný projekt, který svým rozsahem a významem překračuje hranice Brna a celé České republiky; projekt nelze brát pouze jako další z mnoha trubek ležících v zemi. Společnost Teplárny Brno již letos podepsala strategické smlouvy s ČEZ, díky kterým může postupovat v projektu dále. Vedle toho probíhají také diskuze se starosty obcí, v jejichž blízkosti horkovod povede. Právě oni jsou pro projekt velmi důležití, počítá se s tím, že obce – konkrétně čtrnáct na jižní Moravě a dvě na Vysočině – teplo z horkovodu využijí. Mimochodem některých setkání se starosty jsem se zúčastnil osobně a musím říci, že debaty jsou naprosto věcné; týkají se praktických věcí, to znamená, jak se mohou obce na horkovod napojit, co proto mají udělat a podobně. Několikrát jsem si také projel kompletní trasu horkovodu, abych skutečně viděl, kudy napáječ povede a jestli projekt čekají překážky. Tak, jak je technicky navržený, nečekám, že by se mělo horkovodu postavit do cesty něco, co by Teplárny Brno nezvládly vyřešit.

Proč Brno a další přilehlé obce potřebují nový horkovod a z jakého důvodu právě z Dukovan?

Hlavní důvod je soběstačnost a stabilita dodávek. Cílem je omezit nebo se zcela zbavit závislosti na plynu a jiných palivech. Když se podíváte na geopolitickou situaci, zejména na Ukrajinu, je jasné, že dodávky plynu z Ruska nemusí vydržet dlouho. Česká republika jako celek proto hledá nové cesty, jak zmírnit dopady energetické krize, a to především tak, aby to nepocítili samotní spotřebitelé. A touto cestou jde i Brno. Vzhledem k tomu, že plyn k vytápění využívá z 80 %, je patrné, že je čas na diverzifikaci zdrojů. A horkovod je jedním z řešení, která se nabízí. Navíc Teplárny Brno mají s tímto systémem vytápění dlouholeté zkušenosti, horkovod pro ně není nic nového.

Dukovany jakožto primární zdroj pro nový horkovod byly ve hře již v 80. letech. Projekt se několikrát předělával, nakonec se zastavil úplně. Dukovanská jaderná elektrárna je „za rohem“, díky její blízkosti se proto nabízí využít ji jako zdroj. Obdobnou cestou se mimochodem vydaly také České Budějovice, které mají horkovod z Temelína, druhé jaderné elektrárny v Česku. Čili jde o přirozenou a efektivní cestu, jak vybudovat moderní, sofistikovanou, efektivní a taky nízkouhlíkovou energetickou infrastrukturu.

Jedná se o velmi nákladný projekt, odhad je 19 miliard korun. Jaká je šance získat podporu z evropských fondů či Modernizačního fondu? A v jakém rozsahu?

Jedná se o klíčovou otázku celého projektu. Společnost Teplárny Brno chce projekt financovat z vlastních a částečně z externích zdrojů. Součástí strategie financování jsou také dotace. Projekt usiluje o deset miliard korun právě z dotací. Domnívám se, že projekt svým dopadem zejména na životní prostředí splňuje všechny předpoklady, aby mohl být spolufinancován prostřednictvím dotace. Šance pro získání potřebných financí tedy rozhodně je, už díky technickému nastavení projektu. Nyní je důležité, aby Evropská komise vydala rozhodnutí, tzv. notifikaci, že dotační podpora projektu je v souladu s vnitřním trhem Evropské unie. Tím horkovod získá zelenou k načerpání financí. Vedle toho projekt počítá i s částečným úvěrovým financováním. Následovat tedy bude vyjednávání podmínek úvěru od Evropské investiční banky a řada jednání s evropskými politiky, energetickými odborníky a zástupci firem, které mají s obdobnými projekty zkušenosti.

Jaký bude mít „jaderné teplo“ dopad na ceny pro koncové spotřebitele? Zopakuje se příklad Českých Budějovic, kde je dopad pozitivní?

Ano, přesně takto je projekt nastavený. Je vyloučeno, aby cenové rozdíly pocítil koncový spotřebitel. Základním cílem je zajištění konkurenceschopné ceny tepla v Brně, tedy takové ceny, která bude pod cenou alternativních zdrojů vytápění po roce 2030. Teplo z Dukovan bude také zásadním stabilizačním prvkem – konečná cena tepla v Brně nebude podléhat cenovým výkyvům, jaké jsme poznali v posledních dvou letech.




další příspěvky

Také v EU bylo třeba „uklidit“ po Babišovi

Kontexty: Také v EU bylo třeba „uklidit“ po Babišovi

Ondřej Krutílek u nás dnes patří k předním odborníkům na Evropskou unii a zejména její legislativu. V jeho přístupu se propojují hluboké teoretické znalosti s dlouholetou praxí v Evropském parlamentu. Po teoretické…