Texty

články, glosy, eseje, analýzy a další texty

Emisní normu Euro 7 můžeme zmírnit, rozhodnou data

Česko vyrazilo do tažení proti nové emisní normě Euro 7. Ministr dopravy Martin Kupka tvrdí, že pokud bude schválena v navržené podobě, fatálně dopadne nejen na český automobilový průmysl, ale na společnost jako celek. Zdraží všechna silniční vozidla včetně už tak drahých elektromobilů a zkomplikuje obnovu našeho starého vozového parku, aniž by výrazněji přispěla ke zvýšení kvality ovzduší. Všechno to je pravda, jenže jsou tu minimálně dvě ale.

Zaprvé výrobci osobních aut si na dnešní situaci zadělali tak trochu sami. Po Dieselgate, kdy měli máslo na hlavě, tlačili na přísnější regulaci emisí CO2, která vedla ke konci spalovacích motorů v nových autech v roce 2035. A teď se diví, že Evropská komise nepřišla s light verzí „eurosedmičky“. Naivní, školácká chyba, kterou nikdo, kdo zná „zeleného arcilotra“ Franse Timmermanse a rozumí principu salámové metody, neudělá.

Zadruhé Euro 7 rozhodně neodmítají všichni, jakkoli to z české kotliny vypadá nepravděpodobně. Bohatším zemím, kde automotive nazapustil kořeny tak hluboko jako u nás, je nová norma buď tak trochu jedno, nebo ji dokonce aktivně podporují, protože je trápí kvalita ovzduší ve městech. A k ní by Euro 7 mohla pozitivně přispět, pokud by neregulovala jen emise z výfuku, ale i emise z otěru brzd a pneumatik, což návrh skutečně obsahuje.

Pro to, aby se Česku povedlo návrh Euro 7 zmírnit, je potřeba nejen to, aby se okolo něj vytvořila skupina podobně naladěných členských států v radě, ale také to, aby to se svými pozměňovacími návrhy nepřehnali europoslanci, kteří o nové normě rozhodují rovněž. Debatu mezi nimi sice moderuje Čech Alexandr Vondra, ale proti němu stojí šik socialistů, zelených a komunistů podporovaný ne nepodstatnou částí liberálů, mezi které v Evropském parlamentu patří i čeští poslanci za ANO.

Další podstatnou podmínkou úspěchu je přistupovat k návrhu konstruktivně, tedy přinášet konkrétní náměty, jak jej změnit, a ne jen tvrdit, že je celý špatně. Ano, je to možná proti selskému rozumu, ale takhle to v EU až na naprosté výjimky chodí. Čeští zástupci v EU to velmi dobře vědí, takže vystupují, jak mají. S ohledem na (ne)kvalitu návrhu komise ovšem může být pokušení shodit jej jednoduše ze stolu a zamést pod koberec poměrně velké.

A nakonec to nejdůležitější: pro to, aby Češi uspěli, musejí přijít s přesvědčivými, věrohodnými daty. Dosavadní debata o Euru 7 je navzdory technicistnímu charakteru návrhu zatím jen velmi povšechná. Z konkrétních čísel musí být zcela jasné, jaké dopady by mělo přijetí normy ve stávající podobě, a na druhé straně co očekávat, když se její parametry více či méně změní. Na roli dat v unijním legislativním procesu se často zapomíná a na výsledcích to bývá znát: kdo je má a umí je prodat, vítězí, kdo je nemá nebo neví, jak s nimi nakládat, spláče nad výdělkem.

Zatím má Česko v kauze Euro 7 ve všech zmíněných aspektech docela dobře našlápnuto, jsme ale teprve na začátku. Bude to chtít odvahu, politického fištróna, a hlavně nepolevit. Protitlak těch, kterým není proti srsti omezení mobility a potažmo svobody v EU, bude enormní.

Vyšlo na e15.cz.




další příspěvky