V čem spočívá návrh Evropské komise na řešení energetické krize, kterým se v pátek bude zabývat mimořádný energetický summit? Jak má vypadat dlouhodobá unijní reforma energetického trhu a co nabízí vláda na národní úrovni? Vladimír Kroc se ptal odborníka na evropskou legislativu a člena poradního sboru premiéra Fialy Ondřeje Krutílka (ODS).

V neděli jste na twitteru napsal, že „nejlepší evropské řešení energetické krize je v tuto chvíli příslib Komise, že nebude členským státům házet klacky pod nohy, tj. pouhé doporučení, jak postupovat. Jinak hrozí pád do bahna unijního rozhodování a tlak lidí na vlády poroste.“ Věříte, že už páteční mimořádný energetický summit v Bruselu přinese řešení?

To ani není jeho cílem. Summit má definovat podmínky, za nichž potom Evropská unie příští středu přijde s nějakými konkrétními řešeními.

Pondělní Hospodářské noviny označují návrh Evropské komise za překvapivý a kreativní. Jak píší, nezabývá se drahým plynem, který jako nejdražší zdroj ovlivňuje cenu elektřiny, ale řeší ostatní zdroje vyrábějící elektřinu levněji, kterou prodávají mnohem dráž. Smyslem tak prý není zastropovat ceny plynu, ale prodejní cenu elektřiny z jádra, uhlí a většiny obnovitelných zdrojů. Jaký by to mělo smysl?

Smysl je poměrně jasný. V momentě, kdy byste zastropoval výnosy z prodeje elektřiny z jiných než plynových zdrojů a zachoval byste fungování trhu tak, jak je, tak byste vygeneroval peníze, které byste následně mohl použít na podporu spotřebitelům, a to jak domácnostem, tak firmám. A to je možná to kreativní, o čem jste mluvil, nebo o čem psaly Hospodářské noviny. Je to něco, co doposud na stole vůbec nebylo.

Záleží na tom, jestli Evropská komise bude prosazovat celoevropské řešení, myslím tím i s celoevropskými parametry, anebo nechá jednotlivým členským státům volnou ruku, aby si to udělaly po svém.

Myslím, že lepší řešení je právě nechat členské státy, aby to dělaly po svém, protože situace už je natolik pokročilá, že některé státy opatření začaly dělat dříve, některé je teprve chystají. Myslím, že kdyby Evropská unie v tuto chvíli chtěla udělat celoevropské řešení v tom smyslu, že uděláme jeden celoevropský mustr, tak by se to zaprvé zpomalilo, a zadruhé by to zkomplikovalo situaci těm státům, které už s nějakými kroky přišly.

Jak velké je riziko, které už jste naznačil, že většina zemí už přijala nějaký model opatření, který teď nebude ochotna měnit?

Riziko je velké, a to je právě důvod, proč jsem v neděli na twitteru napsal to, co jsem napsal. V momentě, kdy se začneme bavit o nějakém robustním evropském řešení, se celá věc zpomalí a státy budou muset pod tlakem veřejnosti i byznysu něco dělat tak jako tak. Půjde to celé proti sobě.

V momentě, kdy by Evropská komise přišla jen s doporučením, což je formálně vzato právní nástroj, který má Komise k dispozici a velmi často jej využívá, tak myslím, že by jasně ukázala, kde jsou mantinely, co členským státům bude tolerovat a co ne, co jim doporučuje, ale kde jim zároveň do toho nebude, s prominutím, házet vidle. A celá věc by se podle mého soudu urychlila.

Pokud by se v nejbližších dnech členské země na nějakém konceptu shodly, jak rychle by se to mohlo projevit na snížení cen energií na burze?

Dejme si to na časovou osu. Teď se finalizují pozice jednotlivých členských států na základě podkladových dokumentů, které rozeslalo české předsednictví. V pátek máme mimořádnou radu ministrů a příští středu by měla Evropská komise přijít s konkrétními návrhy v návaznosti na to, co bude žádat rada ministrů.

Pokud přijmeme tezi, že je v tuto chvíli nejlepším řešením zastropování výnosů z prodeje elektřiny z jiných než plynových zdrojů, tak je potom už v zásadě na jednotlivých členských státech, jak si to ošetří u sebe doma.

Co se týče ceny elektřiny na burze, zasedání rady může dát nějaký signál, ale aby se to potom reálně projevilo i u koncových spotřebitelů, bude záležet na řešení jednotlivých států. Samozřejmě za předpokladu, že Evropská unie ponechá mantinely pro jednotlivé členské státy poměrně široce od sebe.

Můžeme se tedy pokusit shrnout, co a kdy by mohlo přinést stabilizaci cen energií?

Z toho, co teď máme na stole, a kde se překrývá Evropská komise s tím, co předkládá k diskusi Česká republika coby předsednický stát, je to zastropování výnosů z prodeje elektřiny z jiných než z plynových zdrojů při zachování fungování trhu tak, jak je, a současně tlak na koordinované snížení poptávky po elektřině. Obdobně jako se Evropská unie dohodla v červenci o plynu.

To jsou dvě základní věci, ve kterých se pozice obou institucí, které hrají v tuto chvíli klíčovou roli, překrývají. Všechno ostatní bude, myslím, záležet hlavně na tom, jakou právní formu Evropská komise zvolí. Pokud to bude doporučení a bude dostatečně široce definované, tak to napomůže členským státům přijít s vlastními řešeními a přinese to méně škod, než kdyby se s tím přišlo teď, kdy už některé členské státy něco mají.

Do jaké míry mohou členské země Evropské unie řešit energetickou krizi podle svého? Jak bude vypadat dlouhodobá unijní reforma energetického trhu? Poslechněte si celý rozhovor.

Ptal se Vladimír Kroc.

Vyšlo na rozhlas.cz.